Mateřská škola jako pomocník v přípravě dětí na vstup do základní školy

Příprava dítěte na vstup do základní školy neprobíhá v mateřských školách odděleně, nýbrž se prolíná celým dnem a je nenásilným způsobem zařazována a obsažena ve většině činností, které dítě během dne vykonává a se kterými se setkává. Obsah výchovy a vzdělávání v mateřských školách je uveden v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Ten stanovuje rámcové cíle a klíčové kompetence výchovy a vzdělávání v MŠ, které se v mnohém shodují s požadavky školní připravenosti dítěte na vstup do základní školy.  
 prostor školky
Podívejme se na konkrétní činnosti, které spadají do režimu dne v mateřské škole a přispívají k rozvoji dítěte a připravují ho tak na vstup do ZŠ:
 
1.       První skupinu těchto činností tvořívolné hry. Jedná se o spontánní aktivity, ke kterým dítě nikdo nenutí, dítě si je vybírá samo, v průběhu dne v MŠ by jich mělo být co nejvíce. Prostřednictvím těchto her děti navazují sociální kontakty se skupinou vrstevníků, učí se samy si vytvářet pravidla pro hru a domlouvat se na nich, učí se novým vědomostem, dovednostem a návykům a získávají zkušenosti.
 péče o děti
2.       Činnosti, které jsou vedeny a cílevědomě učitelkou připraveny, představuje skupina řízených činností. Tyto činnosti probíhají nejčastěji kolektivně, skupinově, ale také individuálně kdykoliv během dne. Řadíme zde aktivity hudebně, výtvarně, pracovně, pohybově, rozumově či smyslově zaměřené.Řízené činnosti bývají v mateřských školách zařazovány také během odpočinku po obědě (tato doba řízených činností je pro děti velmi oblíbená), kdy se předškolní děti ve věku 5-6 let věnují činnostem, které rozvíjí jejich přípravu do základní školy např. rozvoj grafomotoriky, rozumových schopností, individuální práce…
 
3.       I na činnosti, jako je stravování, odpočinek a hygiena, je v mateřské škole kladen důraz, neboť jsou příležitostí k osvojení a upevnění dovedností a návyků v oblasti sebeobslužných činností, zároveň také rozvíjí samostatnost dítěte, jeho ohleduplnost, ochotu pomoci druhým.
 
4.       V průběhu dne v mateřské škole probíhají také pohybové činnosti, které vedou dítě ke správnému držení těla, zlepšují jeho fyzickou zdatnost, obratnost, vytrvalost; pobyt venku, který je pro dítě přínosem především v podobě pobytu na čerstvém vzduchu a tzv. nepravidelné činnosti např. výlety, divadla, kina, výstavy…

Domácí výuka dětí

Domácí výuka dětí má své zaryté zastánce i odpůrce. Každopádně se nejedná o žádnou novinku, jak by se mohlo na první pohled zdát. Učení v domácím prostředí je dávno zavedeno například v USA nebo v Japonsku. Naopak například v Německu možnost učit své děti doma, byla zrušena. Držme se však našich končin. V České republice lze učit své ratolesti již od roku 1998. Teprve však v roce 2005 byla tato problematika zanesena do zákona.
radost z učení

Podmínky domácího vzdělávání

Nemyslete si ale, že se prostě rozhodnete učit své dítě doma a tím je to vyřízené. Abyste skutečně mohli učit své dítě v domácím prostředí, potřebujete splňovat určité podmínky.
1.       Možnost domácí výuky se týká pouze dětí spadající věkově na první stupeň základní školy. Starší děti takto vzdělávat nelze.
2.       Vy, jako rodič, respektive zákonný zástupce vykonávající roli učitele, musíte doložit materiální, technickou a prostorovou stránku domácího vzdělávání. Jinak řečeno jak, co a kde budete učit.
3.       A opět vy, rodič, musíte splňovat podmínku minimální výše dosaženého vzdělání. Minimum je dokončené středoškolské vzdělání.
4.       Je nutné doložit také vyjádření pedagogicko-psychologické poradny o případných specifikách dítěte.
5.       Přestože budete své dítě učit doma, je nutné, abyste jej měli zapsáno v nějaké základní škole, kde také bude probíhat přezkoušení z učiva. Přezkoušení probíhá většinou dvakrát ročně.
malá studentka

Způsoby individuální výuky

Není pravdou, že jediným individuálním způsobem vzdělávání je právě to domácí. Jistě, domácí výuka probíhá výhradně v režii rodiče, který výuku vede, samozřejmě prostřednictvím učebnic a rozvrhu, jaký mají i žáci ve škole. Existuje však i možnost domluvit výuku, kterou vede zkušený pedagog. Ten může učit jen vaše dítě, ale i skupinu dětí. Pokud se jejich rodiny domluví. Dítě tak může být například vyučováno několik dní v týdnu pedagogem a ostatní dny rodičem. Existuje i způsob výuky, kdy dítě navštěvuje standardně základní školu, kde však není motivováno známkami, pochvalami, tresty.

Co se stane v našem těle, když sníme cukr?

Cukr je primárním zdrojem energie pro naše buňky. Komplexní sacharidy, jako je škrob, jsou rozloženy na jednoduché cukry v průběhu trávení a poté zpracovány buňkami, aby mohly produkovat energii. Normální obsah rozpuštěného cukru v krvi činí 5g, něco jako jedna čajová lžička, což je 20 kalorií – s tím byste zvládli pět minut chůze v kuse.
anatomické tělo
 
Mozek
V přítomnosti cukru uvolňuje mozek dopamin a opioidy, tedy přirozené látky způsobující pocit spokojenosti a potěšení. Při pokusech na krysách, které byly živeny pouze cukrem, se zvířata chovala jako drogově závislá.
 
Zuby
Varování rodičů a zubařů jako: „Nejez to, budeš mít zkažené zuby!“, jsou bohužel pravdou. Bakterie, jako jsou Streptococcus mutans, zpracovávají zbytkový cukr ve vašich ústech a zkvašováním produkují organické kyseliny, například kyselinu mléčnou. Ta rozpouští minerály v zubní sklovině a tím ji výrazně oslabuje, což podporuje vznik zubního kazu.
 
Kůže
Glukóza a fruktóza pomáhají k vytvoření vazeb mezi aminokyselinami, které mění strukturu kolagenu a elastinu na substance pomáhající vniku vrásek. Čokoládou tedy rozhodně neomládnete.
 
Játra
Játra využívají fruktózu k usnadnění procesu zpracování tuků, který se jmenuje lipogeneze. Příliš mnoho cukru způsobuje velký nárůst tukových částic a narušení schopnosti jejich zpracování, čemuž se říká nealkoholická steatóza jater a jedná se o závažné onemocnění.
 kostkový cukr
Slinivka břišní
Zvýšení hladiny cukru v krvi stimuluje buňky k produkci inzulínu, což je látka, která mění strukturu buněčné membrány a umožňuje cukru vstup do buňky. Na tento popud začnou játra a svaly přeměňovat glukózu na glykogen, který se dále ukládá. Jaterní je využíván k udržení hladiny cukru v krvi zejména v případě hladovění, svalový k okamžité spotřebě při fyzické zátěži.
 
Srdce
Vysoká hladina inzulínu v krvi způsobuje rychlejší růst buněk hladké svaloviny okolo cévních stěn, což má za následek zvýšení krevního tlaku a eventuálně i vznik různých srdečních onemocnění.